Přišel červenec a s ním, stejně jako každý rok, dva týdny dovolené strávené na vodáckém zájezdu. Letos se konečně dostalo na dlouho očekávanou a vytouženou destinaci, na Skotsko. Porce šesti tisíc kilometrů by byla na autobus s jedním řidičem přespříliš, a tak jsme se na britské ostrovy vydali zcela po vlastní ose, autem, dodávkou či karavanem. Byl to opět vodácký výlet, na který budeme dlouho vzpomínat. Na trable s autem a infarktové situace, kdy jsme nevěděli, jestli nás ten zapůjčený vrak ještě někam odveze. Na kempování na pláži a na ranní koupačku v moři. Na řízení vlevo, na úzké, křivolaké silničky a na uražená zrcátka. Na fish & chips. Na neustálé mokro, vlhko, déšť či alespoň mrholení. Na nádherně zvlněnou skotskou vysočinu pokrytou tisíci odstíny zelené a všudypřítomnými stády ovcí a chlupatých krav. Na pěkné, místy hodně těžké řeky. Na překrásné údolí řeky Etive. Na kouzelnou atmosféru při večerní prohlídce Hadrianova valu, kdy na nás dýchala historie. Na kouzelnou sílu překrásné skotské přírody. Prostě na parádní dva týdny na vodě.