Po dlouhém roce jsem si nostalgicky vyrazil připomenout staré časy na hory. Tentokrát s horským nováčkem Endym. Abychom si odvezli silné zážitky, vydali jsme se na monumentální Grosser Bösenstein. Původní plán byl vyběhnout z parkoviště pod Edelrautehütte přímo na vrchol, přejít hřebenovku směrem k Hochhaide a podle podmínek přespat ve stanu u Gemeinsee nebo Grüner See a druhý den se vrátit zpátky k autu.
Na vrchol jsme se dostali bez obtíží, i když mnohem pomalejším tempem, než na které jsem byl zvyklý dříve. Rok bez trekování je holt na fyzičce hodně znát. Aspoň se Endy během výstupu neuvařil a mohl si užívat postupně se otvírající výhledy na okolní hory. Středně vysoká oblačnost vdechla Taurám kouzelnou podzimní atmosféru.
Na vrcholu jsme dali krátkou pauzu a rozhodovali jsme se, kudy dál. Severní svahy byly totiž pokryté několikacentimetrovou sněhovou pokrývkou, která místy nepříjemně namrzala a klouzala. Rozhodli jsme se, že to přesto zkusíme. Díky tomu, že na nepříjemných místech jsem odsekával led cepínem, to s opatrností šlo. Ale postup byl pomalý a celkem vyčerpávající. Když jsme se dostali do nejnižšího místa hřebene, rozhodli jsme se pro ústup jižním svahem po suťovisku dolů do údolí Sonntagskar.
Tam jsme se rozhodli přenocovat a druhý den ráno se nějak dostat zpátky k autu. Údolí bylo malebné a krásně opuštěné. Našli jsme suchý travnatý plácek na stan kousek od pramene, uvařili večeři a čaj a užívali si krásné výhledy v záři zapadajícího slunce, které navečer rozehnalo mraky. Noc byla dlouhá a klidná.
Ráno jsme se vydali na zpáteční cestu. Ještě předchozí večer jsem byl omrknout přístup do sedla Perwurzpolster, ale cesta přímo ze Sonntagskar příliš schůdně nevypadala a museli bychom si tedy zajít hodně nízko do údolí. Rozhodli jsme se raději vyjít do sedla Seitenstallpolster a zkusit neznačený traverz západním svahem Sonntagskarspitze.
Ze začátku jsme hodně bloudili v husté a vysoké kosodřevině, ale pak už jsme našli sněhem zavátou stezku a po ní jsme se dobrodili až do sedla mezi Sonntagskarspitze a Dreistecken, kde jsme se zase napojili na turistickou značku. Traverz jsme stihli jen tak tak, při dochodu do sedla se spustil silný liják, který nás provázel během celého úmorného, blátivého, ale už bezpečného sestupu až k autu.
Po dlouhé době to byl zase výlet se vším všudy – s pořádnou fyzickou námahou, s trochou adrenalinu a nebezpečí, s krásnými výhledy, s nocováním v horách, s objevováním nové cesty a nových zákoutí a s pořádným slejvákem na závěr. Prostě samé silné zážitky…
-
- Vydáváme se na cestu. Vrchol máme na dohled.
-
- Většinu stoupání máme stále před sebou.
-
- Jde to ztuha. Já po roce, Endy poprvé na horách.
-
- Pomalu se nám začíná otvírat výhled do údolí.
-
- Inverze v údolí pod masivem Haller Mauern.
-
- Pomalu stoupáme s výhledem na Kleiner Bösenstein.
-
- Kopec tyčící se nad Edelrautehütte. V mapě jméno nemá.
-
- Pohled na lehce zasněžený Bruderkogel.
-
- Zatím je sil ještě dost. V pozadí Kleiner Bösenstein.
-
- Lehký poprašek sněhu na okolních horách byl fotogenický.
-
- Byla inverze, zatažená obloha, ale naštěstí nepršelo.
-
- Začíná to být dřina.
-
- Vrcholový hřebínek, nahoru už je to jen pár kroků.
-
- Dole podzim, nahoře nastupuje zima a na obzoru těžké dešťové mraky.
-
- Na vrcholu Grosser Bösenstein. Pohled na další hřebenovku.
-
- Cesta na Sonntagskarspitze je o poznání náročnější.
-
- Nízké Taury se rozprostírají všude kolem nás.
-
- Přestože po značce, cesta je stále náročnější.
-
- Nejtěžší místo je zajištěné ocelovým lanem.
-
- Dechberoucí výhledy.
-
- Dech nám bohužel došel, prchli jsme z hřebenu do údolí.
-
- V dálce vykukují Totes Gebirge. Do sedla v popředí půjdeme zítra.
-
- Krásný večer na nádherně opuštěném místě. V dálce Zinkenkogel.
-
- Jsme v sedle Seitenstallpolster. Chystáme se na traverz Sonntagskarspitze.
-
- Pohled zpět na hřeben, ze kterého jsme prchli.
-
- Traverz Sonntagskarspitze byl zasněžený a namáhavý.
-
- Už jsme zase na značce, pod námi leží Gefrorener See.
-
- Z hustého deště se vylouplo stádo kamzíků.
Napsat komentář