Dita Saxová.

Lustiga jsem znal jako brilantního vypravěče z jeho fascinujícího vyprávění o svém životě Zpověď. Z vyprávění o jeho zážitcích z koncentračních táborů šel mráz po zádech. Dita Saxová je román o židovské dívce, která prošla podobným utrpením. Jako jedna z mála přežila a po válce se pokouší začít žít jako dříve, ačkoliv to není dost dobře možné. Protože poválečná svoboda je v mnoha ohledech složitější a obtížnější, než smrtelný řád v koncentračním táboře.

Vynikající psychologický příběh, ve kterém jsou pochody dívčí mysli popsány s neuvěřitelnou plastičností a do nejmenších podrobností. Těžko uvěřit, že tu knihu nenapsala žena. Není to oddechová literatura, knížka se mi četla se poměrně obtížně, ačkoliv jsem se od ní nemohl odtrhnout. Vyžaduje soustředění, protože autor hodně přeskakuje v ději sem a tam, od popisu konkrétních věcí k myšlenkám, mezi osobami i v čase, ale právě taková podoba myšlenek mladé dívky mi přijde velmi realistická. Skvělý román.