Nad úderným podtitulem knihy Brutální román o lásce k životu jsem se ze začátku s nadhledem pousmíval, ale s přibývajícími stránkami ze mě přezíravost vyprchala, aby se přeměnila v respekt. Jak ke spisovatelskému umění pana Formánka, tak k osobě vzteklého starce pana Bernarda Marese, o kterém román vypráví.
Tak plný a bohatý život totiž prožil jen málokdo. Krušné mládí v sirotčinci, nadšený vstup do německé armády, druhá světová válka na ruské frontě… Už to by stačilo na celý román, v tomto případě je to ovšem pouze jeho předehra. Další životní kotrmelce vedly Bernarda do vítězné Rudé armády, odkud se ovšem rychle poroučel do cely smrti, aby z ní zázračně vyšel a vypracoval se na stranického funkcionáře, který se za nepovedenou emigraci posléze na dlouhá léta poroučel do komunistického kriminálu. A děj pokračuje dál a dál skoro až do současnosti…
Příběh je to strhující a četl jsem ho jedním dechem. Tak událostmi nabitý život je opravdu výjimečný. Formánek mezi stránky Maresových osudů vkládá vsuvky ze života vlastního a ač by se to nezdálo, jeho vlastní světoboly s chlastem, umírajícím tátou a rozpadlou rodinou tvoří s příběhem nevrlého starce výborně poskládaný celek.
Tato knížka patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl.
Napsat komentář