Hlavní trať věčnosti.Simakův výběr povídek Poselství z vesmíru je mou nejoblíbenější sci-fi knížkou vůbec. Proto jsem se na tuto novelu, Hlavní trať věčnosti, která byla Simakovou poslední knížkou, velmi těšil. Ale během čtení jsem nevěřil svým očím a občas jsem kontroloval obálku knihy, zda je to skutečně tentýž autor. Tato kniha je totiž neuvěřitelná splácanina.

Prolíná se tu snad všechno, co se kdy ve sci-fi objevilo. Cestování časem, roboti, paralelní dimenze a spousta různých mimozemšťanů. Děj knihy se skládá z několika plytkých a jakoby náhodně poskládaných příběhů neuměle poslepovaných dohromady (něco ve stylu „Tak co tam ještě nemáme? Létající roboty! Tak tam šoupneme létající roboty! Hmm… co ještě? Něco z divočiny! Tak tam strčíme vlka!“).

Každá druhá věta končí vykřičníkem a děj se posouvá dopředu naprosto nelogicky. Měl jsem velký problém knihu dočíst. Bylo v ní sice pár světlejších míst, ale jako celek ji hodnotím jako nepovedený brak.