Tento Kunderův román opět představuje krátký úsek života několika osob, tentokrát v bezejmenném lázeňském městečku, a postupně odkrývá všechny zřejmé i skryté vztahy mezi nimi. Ukazuje nevěrného trumpetistu Klímu, zdravotní sestru Růženu, která s ním po jednom záletu otěhotní, lázeňského doktora Škrétu, který, ačkoliv normálně u žen léčí neplodnost, zařídí Růženě potrat, Jakuba, hodlajícího emigrovat (který nešťastnou náhodou podá Růženě tabletu s jedem a neudělá nic proti tomu, aby ji snědla; zajímavé je, že poté necítí žádnou lítost nad její možnou smrtí) a další. Svým typickým filozofickým způsobem přemýšlí Kundera o lásce, o nevěře, o lidském puzení stále si něco ověřovat a dokazovat. Je to typický Kunderův román, a i když mi po přečtení třech předchozích jeho románů nepřipadá tolik objevný, stále je velmi dobrý.
Valčík na rozloučenou
Napsat komentář