Dostal se mi do ruky neoficiální „pirátský“ překlad této knížky (Kundera poslední dobou píše knížky ve francouzštině a překlady do češtiny chce dělat sám, otázka je, zda se na ně ještě nekdy dostane) a musím říct, že překlad je proveden velmi dobře. Přestože jsem od Kundery již několik knížek četl, nenarazil jsem na žádné zarážející pasáže či termíny a kdybych nevěděl, že překlad nedělal sám Kundera, nepoznal bych to.

Knížka samotná mě ale bohužel příliš nenadchla, možná proto, že jsem měl ve světle předchozích Kunderových románů příliš velké očekávání. S klasickou přemýšlivostí a s analyzováním každé situace přemýšlí Kundera v románu o vztazích mezi lidmi, o jejich blízkosti a vzdálenosti a o tom, že ačkoliv můžeme žít vedle blízkého člověka několik let, nemusíme ho ve skutečnosti vůbec znát.

Kunderovy vývody a myšlenkové pochody mě zde ale příliš neoslovovaly a nejasný, trochu bizardní a do ztracena zabíhající konec můj výsledný dojem z knížky ještě snížil.