Tato Londonova kniha mě upřímně řečeno poněkud zaskočila. Očekával jsem nějaký strhující životní příběh a popis drsného tvrdého života. Martin Eden je ovšem úplně jiná kniha. Alespoň na první pohled. Je to totiž umělecký román. Hodně se zabývá myšlenkami, pocity, představami, je celá taková podivně zasněná, zamlžená, představy se prolínají se skutečností. Svým stylem mi knížka hodně připomínala Remarqueovu Gam.
Chvílemi mi některé pasáže připadaly zbytečně rozvleklé, skoro až nudné, v jiných částech je zase děj svižný, zajímavý a plyne rychle. Celkově je kniha velmi zajímavá, možná i pro svůj neotřelý styl. Pokud si chcete přečíst netuctový příběh o mladém námořníkovi, který se rozhodne, že na sobě bude pracovat, bude studovat a prorazí do „lepší“ společnosti jako spisovatel, můžete se klidně začíst. Četba je to malinko obtížnějsí, nicméně zajímavá.
Napsat komentář