Doktorka z domu Trubačů.

Od této knihy jsem zpočátku vůbec nic neočekával, sáhl jsem po ní předevsím proto, že jsem tou dobou neměl na čtení nic jiného. O to více jsem pak byl příjemně překvapen, protože Doktorka z domu Trubačů je opravdu výborná.

Popisuje skutečné životní osudy doktorky Vlasty Kálalové, lékařky s neobyčejně silnou vůlí, odhodláním a inteligencí (za život se naučila asi 15 řečí!). Její příběh začíná na počátku dvacátého století. Vystudovala chirurgii na lékařské fakultě a po krátké praxi se rozhodla vybudovat v iráckém Bagdádu československé centrum pro výzkum tropických chorob. To se jí sice nepodařilo, založila tam však malou nemocnici, kde mnoho let pracovala. V Iráku se i vdala za Itala Georgia di Lotti, se kterým měla dvě děti, po jejichž narození se rodina přestěhovala do Čech, kde prožili druhou světovou válku. V poslední válečný den jí Němci celou rodinu zastřelili.

Po této hrozné zkušenosti hodně cestovala, pracovala v nemocnici a v nemocnici také, osamocená, umírá.

Knížka je výborně napsaná, čtivá a navzdory tomu, že cestopisy příliš rád nemám, četl jsem ji jedním dechem od začátku až do konce. Scéna popisující smrt jejích blízkých byla opravdu naturalistická a šel mi z ní mráz po zádech („Der Junge ist aber zerschossen!“), důstojnost jejího manžela byla obdivuhodná – kdyby řekl, že je Ital, zachránil by si život: „Vy ale nejste Čech!“ „Ja, ich bin der Tscheche!“

Pokud si chcete přečíst opravdu zajímavou knihu o opravdu zajímavých lidech, Doktorku z domu Trubačů vřele doporučuji!