Rubrika: Poezie (Strana 3 z 4)

K napsání následují básničky mě inspirovala svým prvním cédéčkem skupina Color Factory. Úžasná muzika, kouzelná space-folková nálada. A několik krásných vzpomínek asociovaných právě s těmito písničkami.

Come to me
And your eyes are full of tears
Your head is sinking down into my palms
there’s a sorrow in your voice
when you say goodbye

I touch your hair
And remember what all has been between us
My head is turning round, when I try to forget
All these things
Pokračovat ve čtení

your black eyes
full of pain
and cruel lies
which remain

pitty game
where we are players
it’s still the same
forever loners

Lampa zvrací své světlo
na šedý asfalt
a mně je to líto
Jenže mě nenapadají
vůbec žádná slova
Tak přecházím mlčky kolem
předstírám, že nevidím
Zmatek v tvé duši
A nenávidím se za to

Soumrak je nad náma
Rty se ti jemně vlní
Šermuješ slovama
Já čekám probodení

Řekni si co chceš říct
Jen ať to není dlouhý
Chci si jen ověřit
Že máš furt stejný touhy

Křídla nám svázali
Provazy zpřetrháme
Dlouho jsme jen stáli
Teď do běhu se dáme

Princezno moje neplakej
to přebolí
Na moje dveře zaťukej
můžeš kdykoliv

nenávist
a závist

hledáme
padáme

ztracení
zmlácení

nevěští
neštěstí
ztracená
jediná?
Pokračovat ve čtení

Záblesk času
pohled zpátky
tichá vzpomínka na tváře
dech tiše šelestí
ale odpověď nepřichází
Pokračovat ve čtení

Kužel světla ozařující ruce
šedý šepot uprostřed tmy
mluvíme a nic si neřekneme
a vědomí, že nelze jinak, bolí
držíme se všeříkajícíma očima
v tichém porozumění
vědomi si všeho
a přitom nic netušící

v nastálé tmě si uvědomuji
že prasklo vlákno žárovky

Nejde to – nejde
Lidé chodí po chodnících
Čiší z nich tma
Ubití světem
Znova

Blábolivé šílenství se nám
vkrádá do mozků
Sbíráme střepy vědomí
a doufáme
že to snad jednou
Bude lepší