Domovská stránka

Rubrika: Poezie (Strana 2 z 4)

Ty

Jen trochu víry v života běh
Tvá loď má díry a v dálce je břeh
Jen trochu žáru v chladnoucí cit
Táhnem svou káru a tak to má být

Venku se smráká a začíná mžít
Tvé slzy jsou páka, s tebou chci žít
Pokračovat ve čtení

Bez tebe

Jako rána tvrdou pěstí, jako láska beze štěstí
Jako láska, jež jen bere, jako zrada od přítele
Tak jako noc beze spánku, knížka, jež má jednu stránku
Je mi smutno, je mi bědno, v dálce vidím nedohledno
bez tebe
Pokračovat ve čtení

Blues nočního Brna

Následující svou básničku mám moc rád. Napsal jsem ji při vzpomínání na to, co bylo a už nikdy nebude. Navozuje mi staré vzpomínky na dávné časy, kdy všechno bylo ještě jinak…

Zas se courám nočním Brnem
Zas se snažím na nic nemyslet
Zas si chodím se svým splínem
Zas mě jednou bolí celý svět

Petrov si jen tiše svítí
Rozjasňuje tmavou oblohu
Někdy prostě není zbytí
Než jen dávat nohu před nohu
Pokračovat ve čtení

Ráno

Sedím si za stolem
a venku svítá
Ty projdeš zas kolem
a láhev nedopitá

Se zbytkem vína na dně
v tvé ruce šplouchá tiše
Zas doufám, nejspíš marně
že mě teď do své skrýše
Pokračovat ve čtení

Drát

Následující kus je vzpomínkou na mé účinkování v nikdy skutečně nevzniknuvší kapele Chudáci. Z tohoto textu měla vzniknout píseň v ražení skupiny Brutus. Nevznikla. Muzika nebyla nikdy stvořena.

Moje milá však se neboj
bude to jen chvilička
nadechni se, schovej oči
na minutku pod víčka

Moje milá nic to není
věř mi, já bych to měl znát
spojeni jsme s pevnou zemí
ze zdi na nás kouká drát
Pokračovat ve čtení

Ráno

Před sebou mám hrnek čaje
V ranním slunci rychle taje
První zimní sníh
Z čaje se je tiše kouří
A mně v hlavě pořád bouří
Ten tvůj tichý smích

Zase vidím tvoje oči
Jak se při tvé řeči točí
Na hořící sirku
Slyším jen tvůj tichý hlas
Ta vzpomínka je tu zas
Mám jich celou sbírku
Pokračovat ve čtení

Dva

Ruka na stole
Tak studená
A osamocená

Dvě ruce na stole
Je jim krásně
Jsou osamocené
Spolu

Radši je dám
Zpátky do kapes

Šel muž

Šel muž, který neměl nohy
On šel po rukou
Šel po cestě, která nebyla
Ale šel. Šel dál
On neměl oči
Ohmatával si cestu jazykem
který vyndal z kapsy
A zpíval si. Do kalhot
A pak došel na konec cesty
která vlastně stejně nebyla
takže, i když se to nezdá
tak po ní vlastně nešel
A spadnul do propasti
A sežrali ho mravenci
A ukradli mu nehty

A on umřel

Noc

Prší
Čárky vody spojují
oblohu s kaluží na kraji silnice

A konec cigarety rudě žhne
jak se snaží urovnat
moje myšlenky do toho
správného koryta

Jo, pomáhá to
Hluboký nádech
Podržím v plicích tu
omamnou mlhu

Empty

I remember thee
when I held your hand
you were close to me
and I can’t understand

These days are all gone
my hand is empty now
I am so alone
So I let the time flow

I try to clear my mind
but I see your face again
I know I’ll never find
someone like you, I’m in a chain

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2021 David Cimbůrek

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑