David Cimbůrek

Domovská stránka

Tajný život stromů

Peter Wohlleben 9 / 10

Tajný život stromů.Německý lesník Peter Wohlleben se v lese mezi stromy pohybuje celý život a během let dokázal shromáždit úžasné množství informací o životě stromů, lesa, jeho ekosystému, provázanosti jeho částí i skrytých a často na první pohled netušených souvislostech, často podpořených citovanými vědeckými studiemi.

Knížka se výborně četla, autor je velmi poutavý vypravěč a má dar jednoduše a pochopitelně vysvětlovat i komplikovaná témata. Každá z asi padesáti kapitol mi odkryla alespoň jeden nový netušený objev, pootevřela dveře do fascinujícího netušeného světa.

Stromy v lese jsou mezi sebou navzájem propojeny složitým ekosystémem kořenů, ale především hub! Slabším jedincům jsou takto schopny předávat nejen vodu, ale i živiny. Stromy si takto dokonce předávají i chemické a elektrické signály, například o výskytu škůdců či jiném nebezpečí. Informace o nebezpečí či jiných událostech si stromy dovedou vyměňovat i nad zemí, pomocí větru zasíláním různých chemických látek.

Pokračovat ve čtení

Rázová vlna

František Kotleta 8 / 10

Rázová vlna.Série Spad pokračuje druhým a třetím dílem stejně svižně jako úvodní kniha. Hrdinové se stále musí někam únavně plahočit, překonávat jednu přestřelku za druhou, a nakonec bojovat proti mnohatisícové armádě měnitelů, kteří mají v plánu zničit veškerý dosud přeživší život na Zemi.

Akce střídá akci, na scéně se objevují nové postavy, děj prochází novými lokacemi. Ale přesto jsem měl při čtení dojem, že oproti prvnímu dílu série už to není úplně ono – postapokalyptický svět už není nový, některé situace se opakují, kladní hrdinové přemáhají přesilu nepřátel s příliš velkou lehkostí, postavy měnitelů jsou všechny stejně ploché a tupé, ještě více přibylo drastické brutality a detailně líčených sexuálních scén, což mi přišlo až prvoplánovitě podbízivé a příběhu to spíš uškodilo. A závěr knihy, ač byl poměrně překvapivý, propracovaností nevynikl.

Navzdory všem výtkám se ovšem stále jedná o prvotřídní béčkovou řezničinu, která je nadmíru čtivá.

Spad

František Kotleta 9 / 10

Spad.Výborný béčkový postapokalyptický román, který navazuje na to nejlepší z Kulhánkovy Cesty krve. Hlavní hrdina je správný charismatický schopný borec, kterému z každé repliky odkapává těžký sarkasmus, v koutku úst drtí jeden doutník za druhým a má srdce na správném místě. Svět po jaderné válce je vykreslený velmi barvitě (tečou zde potoky krve i jiných tělesných tekutin), ale zároveň konzistentně a uvěřitelně. A české reálie jsou zde příjemným bonusem. Cesta z trosek Prahy do Brna přes jadernou pustinu světem, kde lidský život nemá příliš velkou hodnotu, a kde slovo lidství má už jiný význam než kdysi, byla správně dobrodružná. Závěrečné překvapení se konalo, stejně jako rozhodující velká bitva. Prostě nechybí nic, co by ve správném kvalitním braku mělo být.

Okolo Jihlavky

Poslední měsíc jsem strávil nemocný doma. První den, kdy mi skončila neschopenka, jsem musel vyrazit ven, do přírody. Nechtělo se mi chodit v okolí Brna, na které jsem se za poslední týdny vynadíval z okna až až. Vyjel jsem si k mé zamilované Jihlavce. Za pošmourného liduprázdného ticha, které mám tak rád, jsem si prošel mohelenskou hadovcovou step, na kterou jsem se zatím vždycky jen díval z řeky z kajaku, rozhlédl se z mohelenské hráze, prošel se divočinou podél řeky, viděl kachny, volavky, ryby v řece, spoustu bobry okousaných stromů, užil si pořádnou chumelenici a krásné vyhlídky nad řekou. Bylo moc fajn být zase po dlouhé době venku, navíc na tak krásném místě.

Pokračovat ve čtení

Tanec s vlky

Michael Blake 9 / 10

Tanec s vlky.Nádherný příběh, který velmi čtivým a přirozeným způsobem líčí život armádního důstojníka, ze kterého se postupem času shodou náhod a okolností stane Komanč. Detailně a věrohodně popisuje myšlenkový přerod od vojenského uvažování k myšlení indiána, k přebírání indiánských hodnot – žít v souladu s přírodou a moudrostí předků, brát si jen to, co opravdu potřebuji, respektovat jeden druhého, milovat své blízké. Myšlení, ve kterém jsou pro indiána bělošská dobyvačnost, chamtivost, nesmyslné vraždění a krutost stejně nepochopitelné, jako pro bělochy harmonický život indiánů. Tanec s vlky je krásná, citlivá kniha plná harmonie a životní moudrosti. Plné hodnocení jsem jí nedal jenom proto, že stejnojmenný film, jako jedna z mála výjimek, dokázal jít oproti knize ještě o kousek dál a ukázat ještě hlubší, propracovanější obraz, než samotný román.

Enderova hra

Orson Scott Card 8 / 10

Enderova hra.Hodně dobrá sci-fi, ke které mám snad jen jednu výhradu, a to rovnou vůči ústřednímu nápadu, kdy obranu Země před mimozemským nepřítelem mají převzít geniální děti: příliš nevěřím tomu, že by děti, byť výjimečné, mohly být pro takový úkol dostatečně strategicky a takticky vyspělé. Jinak se mi příběh líbil velmi, byla zde výborně popsaná osamělost výjimečných dětských velitelů, jejich obtížné předčasné dospívání, armádní dril, to, jak těžce na ně doléhá velká zodpovědnost, ale i rivalita, bitky a intriky v rámci kolektivu výjimečných jedinců. Kniha je spíše psychologickou studií dospívajících dětí a jejich společenství (podobně jako Goldingův Pán much, ovšem mnohem povedenější) a sci-fi motivy zde hrají spíše roli atraktivního pozadí, nicméně velmi dobře propracovaného. A závěrečná pointa je opravdu nečekaná a povedená.

Normální lidi

Sally Rooney 8 / 10

Normální lidi.Nejdříve mě na knize vytočila absence uvozovek u přímé řeči, musel jsem si zvykat na líčení v přítomném čase a na strohý vypravěčský styl, kdy mnoho událostí, myšlenek, pocitů bylo jen naznačeno a nedopovězeno,  ale nakonec se mi tento způsob velmi zalíbil. Nutí o všem více přemýšlet a ve skutečném životě také nemá každá událost jasnou a jednoduchou pointu. V knížce se toho dějově příliš mnoho nestane – dva mladí introvertní lidé se spolu koncem střední školy a během studia na vysoké škole sblíží a průběžně spolu chodí, rozcházejí se, randí s jinými, obcházejí různé večírky. Ale moc se mi líbilo, jak autorka dokázala popsat neukotvenost dospívajících lidí, to, jak neví, co mají dělat se životem, co mají dělat sami se sebou, to, jak je pro člověka často obtížné vůbec pochopit co si myslí, co cítí k sobě i k ostatním a proč to tak cítí. Normální lidi je opravdu niterná kniha, velmi uvěřitelné a povedené nahlédnutí do života teenagerů.

HBO natočila podle knihy celý seriál, který je ještě povedenější než předloha. Do dvanácti dílů dokázali tvůrci napěchovat o mnoho více zápletek a detailů, a přesto se věrně drželi knižního děje a perfektně do příběhu přenesli atmosféru knihy.

Kdo ví, kde budu zítra

Jindřich Šídlo, Tomáš Etzler 9 / 10

Kdo ví, kde budu zítra.Etzlerův celovečerní dokumentární film Nebe byl dechberoucí, a tak jsem se na jeho knihu popisující formou rozhovoru jeho život velmi těšil. Nezklamala mě, četla se jako dobrodružný thriller. Začátky v komunistické Československé televizi, odchod do Ameriky (která už tehdy v 90. letech nebyla tak úžasná, jak se mohlo zdát zvenčí), mnoho let práce coby námezdní dělník na hranici chudoby, pak pohádkový nástup do CNN a novinářská práce snů po celém světě, včetně zpravodajství z válek v Iráku a Afghánistánu, poté přesun na dlouhé roky do kulturně takřka nepochopitelné Číny a katastrofální stav lidských práv tam…

Úžasně čtivá kniha plná setkání se zajímavými lidmi, plná silných životních zážitků a příhod. Na mnoho událostí a lidí má Etzler poměrně vyhraněný názor, nebojí se otevřeně pojmenovávat věci tak, jak jsou a jak je vidí, za což jsem v dnešní ultra-korektní době velmi rád. Řekl bych, že jako člověk bude asi pěkný svéráz, ale ve svých názorech a postojích je konzistentní a s jeho názory většinou souzním – je správné problémy našeho světa otevřeně pojmenovávat a poukazovat na ně. Výborná knížka, která mi zase trochu rozšířila obzory našeho světa.

Kniha o tichu

Josef Formánek 8 / 10

Kniha o tichu.Zajímavá sbírka krátkých příběhů, životních zážitků z celého světa (ať již autorových, nebo jeho kamarádů), mozaika různých drobných střípků a postřehů, kniha nacházení ještě bližšího vztahu ke svým blízkým, kniha o hledání sama sebe, vnitřního klidu a ticha. Zdánlivě nesourodá směsice, která ale překvapivě dobře drží pohromadě a je velmi čtivá. Na můj vkus snad až příliš ezoterická, ale překvapivě mi to tolik nevadilo – vzhledem k tomu, kolik jsem si z knihy odnesl životního moudra.

Už hořela, když jsem si do ní lehal

Robert Fulghum 7 / 10

Už hořela, když jsem si do ní lehal.Když jsem tuto známou knížku začal číst, příliš nadšený jsem z ní nebyl. Většina námětů na krátké povídky nebo úvahy mi připadala nezajímavá, příliš plytká, v textu byla spousta nepřesností, styl vyprávění byl takový kostrbatý, neplynulý, přišlo mi, že pointy vyznívají do ztracena a neoslovovaly mě.

Ovšem zhruba od půlky knížky mi vše přišlo mnohem lepší. Zajímavá témata, poutavě podaná, neobvyklé životní situace, příhody, které autora potkaly na cestách po světě, různá zamyšlení o životě, nad kterými je člověk nucený si podumat, i trocha životní moudrosti a laskavého člověčenství. Nejvíce se mi líbila povídka o smíšené židovsko-katolické svatbě a o sblížení dvou na první pohled nesmiřitelných rodin.

« Starší příspěvky

© 2022 David Cimbůrek

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑